Příspěvků: 8, poslední: 11.1.2014 11:50:171877.Tuning a přestavby
Dataz hlavně na ElFaga. Po tvých radách na elwebu a pročtení pár článků o různejch technikách zapalování, jsem ze rozhodl trochu předělat konstrukci. Původně to byl oscilátor s 555 a vývodem RESET ovládaným fotobránou, který přes tranzistor budí feritový TV trafo. Rozhodl jsem se předělat konstrukci na klasický tyristorový zapalování z netu (s tím rozdílem, že kondík je nabíjen přes trafo z impulsního zdroje buzený víže zmíněným obvodem a tyristor bude ovládán fotobranou). Chtěl bych vědět, proč se v zapojení používá tyristor a ne třeba tranzistor (válí se mě tu jeden z TV rozkladu UCE=800V IC=5A). Jde jen o historickou dostupnost součástky nebo i něco jinýho? U tyristoru mě vadí, že se nedá "ručně" zavřít a musím čekat až na něm nebude napětí. To podle mě může dělat problémy s mým řešením napájení zapalovacího kondenzátoru. Vydrží tranzistor ve spínací fci dlouhodobě? (samozřejmě s ochannou diodou pro spínání indukční zátěže) Není v tom řešeníé ještě nějaký skrytý problém? Celé zapojení jsem sestavil jako "vrabčí hnízdo" a jisky skutečně házelo. Díky
El Fagu, můžeš dát nějaký odkaz, kde najít schema zapalování, o němž se zmiňuješ, tedy tyristorové s prodlouženou dobou hoření jiskry ? Díky.
[Balcar]
(11.1.2014 11:50:17)
Myslim na te ale nemam cas. V dobe kdy se to zacalo delat byly spolehlivy tranzistory na 400V hodne drahy. Ale ten tyristor tam neni problem. Po sepnuti tyristoru zacne protekat civkou a tyristorem proud, v okamziku kdy je na kondu napeti 0 proteka civkou maximalni proud a v indukcnosti civky je maximalni energie, proud civka tlaci dal skrz tyristor a kondenzator se nabije na opacnou polaritu - tak na 20 az 50V vyjimecne i vic ale tak ze ze minus je ted na anode tyristoru, proud ted opacne protekat nemuze a tyristor se zablokuje, blby je ze na kondu je ted zaporny napeti a menic do toho musi dat vetsi vykon. Kdyz das k tyristoru paralelne diodu katodou k anode tyristoru, kond se zacne vybijet pres diodu a civku s opacnou polaritou a civka hodi VN jiskru opacne polarity, kond se nabije zase na male kladne napeti ale protoze tyristor uz je zavreny, muze ho menic nabit na potrebnych cca 350V. Bezne zapojeni je tyristor katodou na kostre, mezi anodou Tyr a civkou je kond cca 1M/400V(radeji 630V) a druhy konec civky na kostre. usmernene napeti z menice se vede na A tyristoru a v okamziku sepnuti tyristor menic zkratuje(musi byt navrzen tak aby to snesl a pri zkratu se kmity hodne zatlumily), zatlumeny menic dava stejne mensi proud nez je proud civkou v okamziku kdy Uc =0 a tak je zabezpeceno prekmitnuti napeti na kondu do - a bloknuti tyristoru. S tranzistorem by to fungovalo stejne, jen bys musel nejak vychytat optimalni dobu sepnuti tranzistoru, pokud bys to vypinal pred prekmitem do zaporna zbytecne bys snizoval energii jiskry, diopdou paralelne k civce asi taky(v okamziku zavreni tranzistoru pokud by jeste civkou tekl proud se bude na civce indukovat VN, pokud se civka osetri napr varistorem, tak by na civce mohly byt dve jiskry za sebou kladna a zaporna). No mas tady siroke pole pusobnosti pro experimentovani. Z toho co jsem zkousel ti ale mohu rict, ze na osciloskopu nejlip vypada jiskra s CDI zapalovani prastare konstrukce, kde se do civky pere 350V z kondu 1M a zaroven se na civku privadi asi 24V delky asi 1,5ms z impulsniho trafa, 350V zabezpeci spolehlivou ionizaci a tech 24V prodlouzi dobu horeni jiskry - jen to dost zere jiskriste rozdelovace a elktrody svicek - svicky maji po 40 000km elektrody pryc. Druhy nejlepsi je klasicky zapalovani civka spinana tranzistorem (pokud tranzistor zaviras zapornym pulsem nebo nedovolis saturaci tranzistoru - rychle vypinaci casy). CDI zapalovani klasicky konstrukce dava jiskru casove hodne kratkou - tak 0,2-0,3ms, ne ze by to nestacilo ale ty klasicky vypadaji lip.
[El Fag]
(5.1.2006 23:43:48)
Ted nemam cas, musim resit pracovni problemy. Hlavne napis, jestli to chces na 12 nebo na 6V. Pokud to chces na 12V tak menic je dle me zbytecny.Sve zkusenosti s CDI iruznymi systemy s *prodlouzenou jiskrou* ti napisu az budu miot cas. Zdary
[El Fag]
(4.1.2006 8:34:39)
jej sorry AUTOMATe, blbě jsem to precetl a napsal jsem vlastne totez co ty .. mimochodem máš pěknou sbírku - doufám že GO na AOUTOMATIC se povedla.
[drobek]
(4.1.2006 7:29:02)
nechci do toho kecat, ale stane se ... Po zániku proudu z kondíku a zároveň nule v průběhu na diodě za trafem se tyristor vypne sám - v čemž je síla jednoduchosti zmíněného zapojení. Jinak tyristory vynikají rychlostí spínání (malé ztráty) a větší proudovou i napěťovou zatižitelností - oproti tranistorům,ale to už jinde jsme.
AUTOMAT: máš vesměs pravdu, až na to: "žádoucí stejnosměrná síť" většinou se mmluví o kejvačkách,panelkách - síť už z dynama stejnosměrná je a tyristor by tedy vyžadoval vypínací obvod - což je v současné době výkonových tranzistorů trochu luxus.. Pro alternátory se nadále používá principu s kondíkem a tyristorem a nacpat tam tranzistor je blbost.
[drobek]
(4.1.2006 7:23:21)
Pokusím se ti odpovědět ještě před ElFagem.Pokud vím tak tranzistor nedokáže přes sebe přenést střídavé napětí,které generuje alternátor třeba na pionýrovi.Tyristor však takový nedostatek nemá ne jen že mu střídavé napětí nevadí,ale zároveň ho dokáže usměrnit.Pro funkčnost zapalování s tranzistorem je důležité,aby elektrická síť v motocyklu byla stejnosměrná toho je možné docílit usměrňovačem.Proto se tyristorová zapalování jsou použitelná na Babety,Pionýry a všechny motory,které mají střídavou elektrickou soustavu.Zařízení s tranzistory vyžaduje soustavu stejnosměrnou např.JAWA 250,350 atd....
[Automat]
(3.1.2006 21:59:00)
Kompletní statistiky
SQL spojení: 1 (5), 0,187 s
v1.0.6221, Made by HejtmaMa (c)2005-2008, last restart: 18.9.2024 14:31:38