Pojďme si nyní podrobněji představit základní typy motocyklů řady 353/354. Jedná se o dvoumístné cestovní motocykly střední konstrukce vyráběné v letech 1953 - 1962, výroba modernizovaného modelu Jawa 350, typ 354/06 pokračovala dokonce až do roku 1965.

První model řady 353 - Jawa-Čz 250 ccm, typ 353 -  měl dvoudobý, vzduchem chlazený jednoválec s vratným vyplachováním a třikrát uloženým klikovým hřídelem, o zdvihovém objemu 248,5 ccm, největší výkon 9,0 k při 4750 ot./min., měrný výkon motoru byl 36,2 k/l. Motor byl osazen karburátorem Jikov 2924 s přeplavovacím kolíkem (pro obohacení směsi při studeném startu). Přímo na karburátor byl připevněn  drátěnkový čistič vzduchu s přívěrou pro starty za chladného počasí. Zapalování je dynamobateriové, zdrojem proudu je Dynamo 6V, 45 W a akumulátor 6V. Průměrná spotřeba 3,3 l/ 100 km,  Přenos hnací síly byl řešen pětilamelovou spojkou s korkovým obložením, která běžela v olejové lázni, ovládání spojky bylo poloautomatické. Převodovka měla 4 převodové stupně, neutrální polohy mezi 1. a 2. (signalizace žárovkou ve spínací skříňce) a mezi 3. a 4. převodovým stupněm. Motor byl uložen v kolébkovém rámu svařovaném z ocelových trubek obdélníkového průřezu, přední pérování bylo provedeno teleskopickou vidlicí s pružinami uvnitř nosných trubek, zadní pérování bylo po kružnici - kyvnou vidlicí s dvojicí teleskopických tlumičů. Podvozek měl 16" kola s polonábojovými. brzdami. Maximální rychlost motocyklu činila 100 km/h při průměrné spotřebě 3,3 l paliva na 100 km.

Objemová třída 350 ccm, zastoupená motocyklem Jawa-Čz 350 ccm, typ 354, využívala stejný podvozek jako typ 353. Do tohoto podvozku byl montován dvoudobý, vzduchem chlazený dvouválec s vratným vyplachováním a třikrát uloženým klikovým hřídelem o zdvihovém objemu 344 ccm. Motor měl největší výkon 12,0 k při 4750 ot./min., měrný výkon 34,8 k/l. Karburátor s čističem vzduchu měl stejný jako dvěstěpadesátka, stejně tak zdroj proudu. Maximální rychlost se vyšplhala díky silnějšímu motoru na 115 km/h, spotřeba na 3,5 l/100 km. Pro oba tyto motocykly, které se vyráběly do roku 1955, jsou charakteristické určité konstrukční prvky, kterými se  na první pohled jasně odlišují od pozdějších typů. Jsou to zejména samostatné páky pro řazení a startování (někdy označováno jako tzv. ,,dvoupáka"), kola s polonábojovými brzdami, zadní tlumiče s dolním i horním pouzdrem chromovaným, graficky jinak provedená stupnice tachometru, ovládání naklápění zrcadla světlometu v horním díle krytu světlometu (nikoliv na rámečku světlometu), výfuky s koncovkami ve tvaru rybího ocasu (tzv ,,rybiny"). Kromě toho měly první stroje koncové světlo z typu pérák a horní díl spínací skříňky byla po nějakou dobu výroby plastový, během výroby však došlo k modernizaci a motocykl byl vybaven klasickou plechovou koncovou svítilnou se dvěma průhledy pro brzdové a koncové světlo a horní plastový díl spínací skříňky byl nahrazen kovovým. Nutné je také zmínit to, že na prvních sériích motocyklu tohoto typu byl ukostřen záporný (minus) pól baterie, později byl ukostřován kladný pól. 

V roce 1954 se začaly vyrábět motocykly, které se od typů 353 a 354 lišily společnou pákou pro startování a řazení převodových stupňů.   Tyto motocykly byly označovány jako typy 353/02 a 354/02, nebylo jich vyrobeno velké množství a byly určeny především pro export. Technické řešení jediné páky je chráněno patentem a je použito u všech následujících typů motocyklů nejen řady 353 a 354, ale i všech motocyklů značek Jawa-Čz, Jawa i Čz. Vývoj motocyklů se však nemohl zastavit mimo jiné také proto, že řada zákazníků i vývozců požadovala od motocyklů vyšší výkony, dokonalejší párování a brzdy, menší hlučnost.

V roce 1955 se pak rozjela výroba modernizovaných typů 353/03 a 354/03, které byly reakcí na některé požadavky odběratelů. Nejvýraznější změnou nových modelů byl modernizovaný motor. Oba motory měly kromě jedné společné páky řazení a startování zvýšené výkony, což bylo způsobeno především úpravou hlav válců a v případě kubatury 250 ccm také použitím karburátoru Jikov 2926. Výkon motoru tak vzrost na 12 koní u 250 ccm a na 16 koní u 350 ccm. Velkou změnou bylo také použítí celonábojových brzd, čímž se zvýšila jejich účinnost. Rovněž zadní tlumiče doznaly změn, na první pohled bylo patrné, že chromované je jen jejich spodní pouzdro, kdežto horní díl je lakovaný. Větší význam měla ale změna jejich konstrukce - nové tlumiče měly 2 polohy pro nastavení tuhosti pérování a jejich náplň se již nemusela pravidelně měnit. Z dalších drobných inovací je možno jmenovat například přesunutí šroubku pro naklápění zrcadla světlometu přímo do horní části chromovaného rámečku, graficky jinak zpracovaná stupnice tachometru, sdružená svítilna koncového a brzdového světla měla znatelně širší průhled pro koncové světlo. Systém sání vzduchu a odvodu splodin zůstává nezměněn, použito je stále drátěnkového vlhkého čističe vzduchu přímo na těle karburátoru a výfuků s koncovkami ve tvaru rybího ocasu.

Větší modernizace řady 353/354 probíhaly v letech 1957 a 1958. Od února 1957 došlo ke zdokonalení tlumičů hluku výfuku i sání. Tlumiče výfuku starého provedení, tzv. ,,rybiny", byly nahrazeny novými účinnějšími tlumiči doutníkového tvaru a vlhký drátěnkový čistič vzduchu byl přesunut do prostoru pod sedlem motocyklu do plastového pouzdra, která tvořil tlumič sání (jako přívěra vzduchu sloužila klapka v gumové spojce mezi karburátorem a tlumičem sání, která byla ovládána páčkou prostupující levou stranou bloku motoru). Tímto opatřením došlo ke snížení hluku i spotřeby paliva. Takto inovované motocykly nesly typové označení 353/04 a 353/04. Další konstrukční změny na sebe nenechaly dlouho čekat.

 V druhé polovině roku 1957 došlo ke změně konstrukce pérování předních teleskopů. Od roku 1953 byly pro ,,kývačky" vyráběny teleskopické tlumiče s pružinou uvnitř nosné trubky, samotné tlumení bylo obstaráno válcem s pístkem, ukotveným táhlem v horních šroubech (uzávěrech) nosných trubek a náplní byl tlumičový olej. U nového provedení byla pružina přesunuta vně nosné trubky, celý systém tlumení pístkem byl nahrazen gumovým kuželovitým dorazem a náplň tvořil motorový olej. Vidlice však byla krátce nato během roku 1958 znovu modernizována a objevuje se tak třetí provedení teleskopických tlumičů, které kombinuje obě předešlé provedení. V tomto případě je pružina umístěna vně nosné trubky jako u druhého verze, samotné tlumení je však provedeno jako v prvního provedení pístkem s táhlem a náplní je znovu tlumičový olej *). Dále byl pozměněn samotný rám. Do té doby bylo používáno rámu, který měl pod hlavou řízení oko, připravené k eventuelnímu připojení sidecaru, které u novějšího provedení odpadlo. Rovněž sváry horní rámové trubky k uchycení krku řízení jsou poněkud pozměněny. V souvislosti s rámem je důležitá také inovace zavedená v roce 1958 - automatické přimazávání čepu zadní kyvné vidlice odstřikujícím olejem z převodovky, vedeným silonovou trubičku od převodové skříně k čepu. Rovněž tato konstrukce je chráněna patentem a udržela se ve výrobě téměř 15 let.

Další menší změny se týkaly motoru. Válec motoru 250 ccm nově už neměl dosedací plochu pro hlavu válce tvaru pětiúhelníkového, nýbrž kruhovitého. Samotný tvar a povrch motorů doznal drobných změn. Co se týče tvaru, tak při pohledu se shora na motor 250 ccm měla převodová skříň vpředu jakoby zešpičatělý tvar. U motorů novější konstrukce je předek převodové skříně kolmý k podélné ose motocyklu. Kartery obou kubatur již nemají hrubý povrch jako dřív, jsou teď o něco hladší.  Po 1. dubnu 1958 se upustilo od montáže spínací skříňky kombinované s ampérmetrem a umístěné na nádrži. Tato skříňka byla nahrazena spínací skříňkou automobilního typu, která byla montována do horního dílu krytu světlometu těsně za tachometr a ampérmetr byl nahrazen kontrolkou dobíjení, která byla společně s kontrolku zařazení neutrálu mezi 1. a 2. převodovým stupněm umístěna v průhledu tachometru. Také původní boční kaslíky otvírané klíčkem zapalování i kterýmkoliv šroubovákem byly těsně před rokem 1960 zaměněny za kaslíky s FAB vložkou.

V roce 1960 bylo upuštěno od projektu národní řady, a tak se nové motocykly od té doby prodávaly pod označením Jawa 250ccm, typ 353/04 a Jawa 350 ccm, typ 353/04.  Rovněž logo ČZ ze znaku na nádrži zmizelo. Zřejmě poslední inovací typů 353/04 a 354/04 byla rekonstrukce sedla. Namísto původní ,,kytary" byla montována sedla typu ,,lavice". Tato změna byla zavedena zřejmě těsně před ukončením výroby těchto typů v roce 1962. S výrobou těchto typů byla vlastně ukončena výroba celé řady 353/354, nepočítáme-li nový model 354/06, který se ve výrobě udržel až do roku 1965, avšak spadá spíše pod řadu ,,panelek".

Od října 1962 pak byly vyráběny nové typy  motocyklů Jawa 250 ccm typ 559/02 a Jawa 350 ccm, typ 354/06. I když se jedná už o ,,panelky", jímž patří samostatná kapitola, pojďme se blíže seznámit s motocyklem 354/06, který nese ještě typové označení řady 353/354. Typové označení 354 však není jediné, co ho se starším typem motocyklu 350 ccm spojuje. Zatímco motocykl typu 559/02 měl oproti původnímu modelu 353/04 značně přepravovaný motor a zvýšený výkon, motor pro motocykl 354/06 zůstal téměř shodný s motorem 354/04. Změnou je použití papírového mikrofiltru v původním tlumiči sání. Podvozek je shodný s typem 559/02 a jeho hlavními znaky jsou přepracovaná přední vidlice, nový tachometr a spínací skříňka a zesílený rám. V roce 1965 byl nahrazen modelem 360/00.

O kvalitě motocyklů řady 353/354 svědčí řada úspěšných dálkových jízd, mnohdy v nejtěžších podmínkách pouští a tropického podnebí. Známé jsou především jízdy cestovatele MUDr. Václava Potužníka, který projel se strojem Jawa-Čz 250/353/03 napříč Indií. Dobré konstrukci motocyklu nasvědčují obrovské obchodní úspěchy doma i v zahraničí a také fakt, že těchto motocyklů je ještě stále hodně v provozu i po téměř 50 letech od ukončení výroby. Stroj jednotné řady Jawa-Čz se v Československu stal symbolem pro slovo motocykl.

*) - pozn. autora - po dlouholetém provozu a zkušenostech uživatelů je třeba doporučit náplň teleskopických tlumičů o něco hustší, než jaká bylo doporučená výrobcem. Místo náplně tlumičového oleje se osvědčil olej motorový, popř. směs tlumičového a motorového oleje. Místo předepsaného motorového oleje je vhodné použít převodový, popř. směs převodového a tlumičového.