Jikov 2928 ce CE (další verze)

Přesný postup jak se dá seřídit karburátor na třistapadestátce, konkrétně na motoru typu 638.

Šoupátkové karburátory Jikov funguji takto: Při šoupátku otevřeném od spodního dorazu do zhruba 1/4 az1/3 se směs tvoři tímto způsobem. Pomocný vzduch se nasává menším vzdušníkem na zadním hrdle prochází pod regulačním sroubkem vzduchu a ústí do směšovací komůrky volnoběhu do které je benzin přiváděn volnoběžnou tryskou. Odtud je vznikla emulze vedena kanálkem o průměru asi 0,4 mm pod přední hranu šoupátka nebo až za ni směrem motoru a zde se misi s prakticky čistým vzduchem ,který prochází pod šoupátkem, protože tryska nebo spise sedlo jehly je uzavřeno jehlou a pokud není, v prostoru jehly je tak malý podtlak, ze nestačí k nasáti směsi zpod jehly.Při šoupátku otevřeném od 1/4 až 1/3 do 2/3 až 3/4 klesne podtlak za šoupátkem a emulze z kanálku volnoběhu přestává byt nasávaná, současně stoupne podtlak v oblasti jehly a emulze je vysávána kolem jehly. Pomocný vzduch je nasáván větším vzdušníkem na zadním hrdle a vstupuje do tzv. emulzní trubice kde se misi s benzinem který přitéká hlavni tryskou, množství emulze které vstupuje do difusoru je řízeno kuželovou časti jehly a zde se misi s hlavni proudem vzduchu. V poslední části zdvihu šoupátka se průřez mezery zvětší tak,ze průtok emulze ji není omezován a množství emulze (a tím i benzinu) je určeno velikosti hlavni trysky a vzdušníku. Regulačními prvky v prvním režimu jsou volnoběžná tryska, sroubek přídavného vzduchu a sroubek polohy šoupátka, v druhem režimu je to výška zavěšení regulační jehly, ve třetím režimu velikost hlavni trysky (hlavni vzdušník je tvořen kalibrovaným otvorem a nejde regulovat). Karburátor se v zásadě seřizuje bud " na spotřebu" kdy účelem je spálit všechno palivo což lze dosáhnout jedině přebytkem mírným přebytkem vzduchu nebo "na výkon" čehož lze dosáhnout spálením všeho kyslíku za cenu dodání poněkud většího množství paliva. A teď praxe. Předem doporučuji karburátor doklade pročistit, vyšroubovat všechny sroubky a trysky , kanálky a otvory protáhnut bud silon.vláknem nebo svazkem měděných zkroucených drátků (licnou) čím slabší a měkčí tím lepe, protáhnout i volnoběžný kanálek je vidět jen při pozorném hledáni (někde bývají i 2, jeden pod hranou šoupátka,druhy o cca 5mm blíže k motoru) a profouknout stlačeným vzduchem, rozebrat a vyčistit palivový kohout!!! Karburátor složit, jehlu zavěsit do 3 zářezu shora, sroubek přídavného vzduchu povolit o 1 otáčku. Zahřát motor na provozní teplotu a pak testovat akceleraci při různých otevřeních šoupátka (do cca 1/2 otevření). Já jezdím na 2 nebo na3 do mírného stoupáni a plyn je třeba přidávat velmi zvolna do cca 1/2. Přitom se sleduje zda při některé poloze motor nezhasíná nebo nepřestává táhnout, pokud ano zvedneme jehlu, pokud ne, jehlu spustíme a pokus opakujeme dokud nezjistíme pokles akcelerace. Tím máme nastaven druhý režim, pak povolíme šroubek bohatosti směsi při volnoběhu o 1/4 otáčky a zkoušíme rozjezdy s velmi pozvolným přidáváním plynu, pokud se motocykl rozjíždí plynule bez propadu akcelerace povolíme šroubek o další 1/4 otáčky (současně regulujeme volnoběžné otáčky šroubkem dorazu šoupátka), v testováni pokračujeme dokud se neobjeví propad, ten se objeví v oblasti přechodu z režimu prvního do druhého a odstraníme ho bud zvednutím jehly(zvýší se akcelerace a spotřeba při částečném zatíženi) nebo vracením sroubku o1/4 zpět (druhy režim zůstane ekonomicky, mrně se zvýší spotřeba na volnoběh a pod malým plynem) (Povolováním sroubku se přidává vzduch - směs pro volnoběh se ochuzuje). K nastaveni směsi při plném zatížení je potřena mít při ruce hlavni trysky různých velikosti (je to číslo které je na trysce vyraženo a udává průměr kalibrovaného otvoru v setinách mm), správná velikost bude ležet mezi 90 az 100, testuje se bud maximalka nebo to, zda motor v poslední 1/4 zdvihu šoupátka není "tupý" a nepřestává táhnout.Pokud motor na plny plyn prestava táhnout případně vynechává okamžitě přestat - hrozí zadření, propáleni nebo nataveni pistu vlivem chudé směsi. Předpokladem pro úspěšné nastaveni je alespoň minimální cit pro motor a zkušenosti se seřizovaným typem. Samozřejmostí je bezvadné zapalováni a předstih nastaveny v horní toleranci aby omezeni otáček nenastalo vlivem špatného prohoření směsi. Hlavně u starších karburátorů se stává, ze sedlo jehly je nárazy jehly vytlučené takže při doporučeném zavěšení jehly je směs zbytečně bohatá. Optimální nastaveni by samozřejmě bylo na brzdě s analyzátorem výfuk. plynu ale to je pro většinu sen...